EVROPSKÝ PARLAMENT: Zelená neziskovkám (zeleným)

Uveřejněno dne 3 února 2025 000 8:00

Některé zelené neziskovky používaly peníze, které dostávají od EU, k lobování v Evropském parlamentu a Evropské komisi za prosazování přísnějších cílů Green Dealu. Zatímco pravicoví poslanci to považují za skandál, ti na levé straně politického spektra v tom vidí jen hon na čarodějnice.

Politická frakce EPP, jejímž členem i český europoslanec Tomáš Zdechovský, se v rozpočtovém výboru vůči této praxi ohradila a hodlá celou věc vyšetřit. Podle Zdechovského zpracovávaly nevládní organizace z peněz poskytnutých prostřednictvím programu LIFE zprávy, které komise používala jako „jediný důkaz, kterým lze ospravedlnit politické směřování“.

„Ročně se vyhodilo 2,6 miliardy na pochybné studie, které ukazovaly, že Green Deal je potřeba. … Není možné, aby peníze daňových poplatníků byly takto zneužívány ve prospěch jednoho politického názoru,“ uvedl Zdechovský na svém účtu na X.

Skandál s financováním lobbyingu enviromentálních neziskovek z peněz EU byl probírán v rámci plenárního zasedání Evropského parlamentu 22. ledna 2025, ve stejný den, kdy nizozemský deník De Telegraaf přinesl zprávu o praktikách, včetně některých detailů neveřejných smluv mezi Evropskou komisí a oněch organizací, které měl získat.

„Nikdo neříká, že neziskové organizace kradou nebo že neziskové organizace nemají být součástí legislativního procesu. Ale dělejme to transparentně. Nedělejme to tak, že někdo z peněz daňových poplatníků v Evropské komisi si zadá studii, která potvrzuje jeho názor. Udělejme to tak, abychom se opravdu na ta data mohli spolehnout,“ řekl Zdechovský.

Podotkl, že bývalého komisaře pro klima Franse Timmermanse opakovaně vyzýval, aby dodal studie k některým svým zeleným politikám. „Vždy říkal, že ty studie existují. Já jsem ty studie nikdy neviděl,“ prohlásil v projevu před plénem EP a dodal, že když komisaře požádal o studii o dopadu olova v patronách na životní prostředí, Timmermans mu dodal studii, kterou napsala nezisková organizace BirdLife.

„To je právě ten příklad, kdy přestáváme věřit v evropskou demokracii. Nemůžeme si zde prostě zadávat studie organizacím, které jsou s námi spřátelené. My potřebujeme nezávislou evropskou instituci, která posoudí ty návrhy a řekne nám, je to tak nebo tak,“ řekl český politik.

Dlouhodobé přehlížení těchto praktik je podle něj „skandální“ a vyzval proto k návratu transparentnosti a právního státu.

Je to v pořádku? Jak pro koho

Zatímco EPP a další pravicověji orientované frakce chtějí vyšetřit a potrestat ty, kdo takovouto praxi dopustili, jiní se ekologických neziskovek zastávají. Ostatně celé zasedání bylo přehlídkou vzájemného osočování levice s pravicí.

Švédský europoslanec Jonas Sjöstedt z parlamentního uskupení Levice uvedl, že debata o lobování zelených neziskovek je „ukázkou pokrytectví pravice“.

„Existují tisíce lobbistů, kteří zastupují velké korporace a obchodní organizace, a jsou to právě oni, kdo ovládá Brusel. … Nevládní organizace a ekologické organizace mají pouhý zlomek těchto zdrojů, navzdory skutečnosti, že zastupují miliony občanů. Nezastupují ziskové zájmy jedné společnosti,“ pronesl ve svém příspěvku.

Martin Hojsík z Progresivního Slovenska (Renew) vyzval ke stejnému systému pro všechny lobbisty. S několika dalšími levicově orientovanými kolegy poukázali na lobby firem a zdůraznili také svou obavu, aby nezůstaly zvýhodněny zájmové organizace pravicového spektra.

Portugalka Ana Catarina Mendes z Progresivní aliance socialistů a demokratů napadla debatu o revizi dohledu financování jako snahu o narušení občanské společnosti a demokratických procesů. Jako mnoho dalších z levicového spektra europarlamentu vyslovila názor, že pravici nejde o transparentnost, ale o ukončení podpory pro neziskové organizace. Podle ní je třeba podporovat tyto organizace v jejich zapojení do aktivní občanské společnosti.

Nizozemec Dirk Gotink (Křesťanský demokrat, EPP) z výboru pro kontrolu rozpočtu vyčetl levicovým uskupením v parlamentu, že se snaží vyšetřování nekalých praktik prezentovat jako „útok na neziskovky“. Po několikáté zdůraznil, že jeho kolegům nejde o zákaz financování neziskových organizací, ale pouze o nastavení zákonů tak, aby byly transparentní a nešly zneužívat.

„Opravdu by se vám líbilo, kdyby si komise najala neziskovky napojené na řekněme hnutí Patriotů, s tím, aby lobovali buď ve prospěch nebo v neprospěch migračního paktu? Opravdu by se vám líbilo, kdybychom použili část našich peněz způsobem, který jde proti zájmům EU?“ položil Zdechovský na plénu řečnickou otázku odpůrcům zvýšeného dohledu nad financováním neziskovek.

Předseda výboru pro kontrolu rozpočtu, Němec Niclas Herbst z EPP, vytkl zastáncům, že „obhajují praxi, o které si očividně každý myslí, že není správná.“ Zmínil také, že pokud nebudou neziskovky financovány efektivně a férově, „ohrozí to jejich budoucí roli“.

Další vystupující z pravicového spektra na zasedání opakovaně poukazovali na to, že jde pouze o nastavení poctivosti systému a vyslovili otázku, zda i v jiných programech fungují takové praktiky jako v programu LIFE. Podle nich by měly i neziskovky, tak jako každý jiný, kdo dostává peníze od EU, prokázat, kam šlo každé euro z poskytnutých dotací.

Co dál?

Piotr Serafin, evropský komisař pro rozpočet, boj proti podvodům a veřejnou správu, na začátku zasedání v Evropském parlamentu zdůraznil, že Evropská komise má v cílech transparentní financování. Na kontrole financování neziskových organizací již podle něj pracuje Evropský účetní dvůr, který by měl přijít s hodnocením v dubnu letošního roku.

Během rozpravy Serafin uznal, že v dohodách, které neziskovky podepisovaly s „některými službami v komisi, byly doložky, které zavazovaly nevládní organizace k provádění velmi podrobných konkrétních činností zaměřených na konkrétní poslance Evropského parlamentu“.

Evropská komise měla již vloni vydat pokyny pro neziskovky, na které aktivity nelze dotace z EU v programu LIFE a dalších používat. Odpovědní úředníci dostali za úkol stávající smlouvy pozměnit, aby byly v souladu s novými pravidly, uvedl Serafin. V budoucích smlouvách musí příjemci dotací dodržovat nová pravidla.

Podle serveru Politico dostávají neziskovky každý rok 15,5 milionu eur ročně ve formě operačních grantů.

Zdroj

TOPlist