V Česku mají vyrůst obří fény na maření přebytečné energie. Něco je tu hodně špatně, říkají energetici

Do distribučních soustav se mohou výhledově připojit zařízení na maření energie o kapacitě kolem tisíce megawattů. Stejný výkon má jeden jaderný blok Temelína. Důvodem je růst záporných cen elektřiny na trhu. „Ježí se mi z toho chlupy,“ říká Jiří Feist z EP holdingu.

Za poslední rok v Česku výrazně narostl počet žádostí o připojení takzvaných mařičů elektřiny do distribučních sítí. Rapidní zájem o tuto technologii, která nejčastěji pracuje na principu fénu, zaznamenává jak největší ČEZ Distribuce, tak i menší soustava v majetku firmy EGD ze skupiny E.ON. Celkově různí investoři požádali do konce loňského roku o připojení zařízení na maření elektřiny o výkonu zhruba 1000 MW, což odpovídá jednomu temelínskému bloku.

Sněmovna schválila novelu energetického zákona lex OZE III. Někdo je spokojen, někdo zuří

Číst článek

Mařič je zařízení, které může odebrat ze sítí přebytečnou elektřinu, pro kterou v danou chvíli není spotřeba, a přemění ji na teplo. „Dá se to připodobnit k jakémusi fénu, to znamená k topné spirále, která je napájena elektřinou. Z ní zařízení vyrobí teplo a následně ho v nejčastějších případech vypustí do ovzduší,“ popsal Radiožurnálu člen představenstva EGD David Šafář. 

Samotná EGD eviduje žádosti o připojení výkonu mařičů o velikosti přes 300 MW, z toho ve většině jde právě o „fény“.

(Ne)udržitelnost sítě

Výhledově tak může docházet k plýtvání energií, za kterou lidé jinak platí vysoké ceny, v případě obnovitelných zdrojů výrobu navíc lidé a státy leckdy i dotují. Distributoři ale tvrdí, že jim nezbývá než mařiče připojit. 

„Technologie mařičů se nám úplně nelíbí, není to v souladu se strategií skupiny E.ON v oblasti udržitelnosti a ochrany životního prostření. Přesto však budeme postupovat v souladu s legislativou a v případě splnění podmínek připojení budeme tyto odběratele připojovat,“ dodává Šafář.

Větší ČEZ Distribuce zarezervovala připojení na 250 MW a na dalších 480 MW má už přijaté žádosti. Podle ČEZ se kromě speciálních „fénů“ hlásí o připojení třeba i někdejší vysoušeče chmele či různé odporové dráty a odporové mařiče. „Nejen energetici musí cítit, že je něco naprosto špatně. Neekologické mrhání zdrojů,“ pozastavuje se nad nárůstem mařičů v Česku mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Důvodem, proč zájem investorů o stavbu těchto zařízení od konce roku 2023 roste, je větší potřeba vyrovnávat bilanci v distribuční síti, do níž se připojuje čím dál víc špatně řiditelných zelených zdrojů. V Česku jde hlavně o fotovoltaiky, které v posledních letech rostly rekordním tempem a jsou připojené právě do distribučních soustav.

28:50

Poprvé mě někdo kritizoval za to, že je malý nárůst poplatků a málo zdražujeme, říká šéf ERÚ Trávníček

Číst článek

Jejich výroba vrcholí hlavně v létě, kdy svítí slunce, spotřeba elektřiny na druhé straně ale zase není tak velká. Některé obnovitelné zdroje navíc čerpají provozní dotace a vyplatí se jim tak vyrábět, i když je elektřiny moc a na trhu se její cena dostává do záporu.

Spekulace nad rovnováhou

Podle mluvčí ČEZ Distribuce Soni Holingerové dochází tedy čím dál víc ke skokovým změnám v celkové bilanci spotřeby a výroby elektřiny a je nutné zajistit rovnováhu. A právě k tomu přispívají mařiče, které přebytečnou elektřinu zničí. „Důvodů je ale více. Je to také zvýšená poptávka služeb výkonové rovnováhy ze strany ČEPS (státní přenosová soustava), ale i nízká investice a tím i velmi dobrá návratnost mařičů,“ uvedla Holingerová. 

ČEPS ale odmítá, že by navyšoval poptávku po službách výkonové rovnováhy. Podle ředitele firmy Martina Durčáka je stále zhruba stejná, v posledním roce dokonce o několik desítek megawattů nižší. „Za růstem zájmu o mařiče stojí hlavně nárůst počtu hodin se zápornými cenami elektřiny na trhu, které jsou nevýhodné pro výrobce i obchodníky a ti je musí řešit v první řadě. Druhá věc je, že zájemci o stavbu mařičů spekulují, že v příštích několika letech, tak jak budou odcházet z trhu řiditelné uhelné elektrárny a zároveň narůstat výroba z obnovitelných zdrojů, počet hodin se zápornými cenami a tím i potřeba mařičů poroste,“ upozornil Durčák. 

Fakt, že počet dní se zápornými cenami dosáhl už loni rekordu, nedávno zveřejnil také Operátor trhu elektřiny. Podle něj šlo o 314 hodin, což je meziročně o 180 hodin více. 

Ceny energií klesnou. Elektřina může zlevnit o desetinu, plyn o 8,5 procenta, odhaduje regulační úřad

Číst článek

S tím, že za nárůstem mařičů je hlavně víc hodin se zápornými cenami na trhu, souhlasí Kříž z ČEZ. Zjednodušeně to totiž znamená, že ten, kdo elektřinu v době záporných cen dodává do sítě, musí za ni ještě platit. Proto se výrobcům nebo obchodníkům spíš vyplatí ji nechat „zmařit“.

Kdy se maření vyplatí?

Zaručená podpora výroby z obnovitelných zdrojů i v době přebytku a záporných cen pak situaci dál hrotí. „Tedy i v době záporných cen je pro ně výhodné vyrábět. To se bude postupně v budoucnu měnit a bude i ubývat počet období záporných cen. Je to však až za delší dobu, třeba i za 10 let,“ uvedl Kříž.

U nových zelených zdrojů už by se podpora vyplácet při záporných cenách neměla, u těch dříve postavených ji ale zpětně zrušit nelze. 

Pro obchodníky je tedy lepší při záporných cenách elektřinu zmařit, pokud pro ni samozřejmě nemají výhodnější uplatnění, například formou uskladnění do bateriových úložišť nebo zapojením elektrokotlů na ohřev vody. „Ale prý už se chystají projekty, kde se bude teplá voda ochlazovat v chladicí věži, tedy opět bez užitku,“ upozornil Marian Rusko, předseda představenstva EGD.

Obecně lze podle Ruska udržovat rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou snížením výroby, akumulací nebo náběhem řiditelné spotřeby. I on tak věří, že tyto způsoby do budoucna převáží. „Mařiče nejsou nutností, ale spíš něčím, co aktuálně využívá díru na trhu,“ dodal.

Feist: Ježí se mi chlupy

Podobně situaci vidí i ČEZ. „Věříme, že se najde užitečné využití. Nabíjení elektromobilů, uchování energie do teplé vody, vytápění skleníků, cokoliv,“ říká mluvčí polostátní firmy Kříž.

Pokud Česko během příštích 10 let nepostaví nové zdroje, bude mít problém s elektřinou

Číst článek

Podle Jiřího Feista, člena představenstva EP Power Europe ze skupiny EP holdingu Daniela Křetínského, je chystaný rozmach mařičů „jasný důsledek neodpovědných regulatorních zásahů a pokřivených dotačních podnětů do fungování tržních mechanismů v energetice, které vyvolávají jen vícenáklady pro koncové uživatele“.

„V podstatě se dá i říci, že ty zdroje, co mají přispět ke snižování emisí, svým neřízeným provozem přispívají prostřednictvím mařičů ke globálnímu oteplování – a to jsme asi nechtěli,“ podotýká Feist na adresu fénů. „Upřímně, jako energetika s fyzikálním vzděláním se mi z toho, kam se systém dostal, ‚ježí chlupy‘ a jde mi to ‚proti srsti‘,“ ulevil si.  

Jako východisko vidí Feist také třeba zmíněné elektrokotle, které nejsou mařič, ale umožní optimalizovat výrobu, naakumulují teplo a to pak dodají do distribučních rozvodů. „Dalším řešením je navyšovat akumulační potenciál v soustavě, což nejsou jen baterky,“ uvedl Feist.

Potenciál by podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka mohlo mít třeba zapojení vodáren, které by mohly v době přebytků a záporných cen využít energii k čerpání vody.  „Nebo prostě v té době víc ohřejete plavecké bazény nebo pustíte víc mrazení na zimních stadionech. Je potřeba nakládat s energií efektivně, aby mařičů bylo v systému co nejméně,“ uvedl Vlček.

I z toho důvodu podle svých slov například tlačil loni před koncem roku na přijetí zákona „lex OZE III“, který má umožnit rychlejší rozvoj akumulace elektřiny. Na určitých opatřeních pracuje podle Vlčka i Durčáka ČEPS, který chce více spolupracovat například se zmíněnými vodárnami.

Právě zpoždění zákona Lex OZE III je na vině současné situace podle energetické společnosti TEDOM. „Vzhledem k současné legislativě totiž v Česku doposud není možné žádat distributory o připojení samostatné baterie do sítě. Značná část trhu si tedy rezervovala kapacitu v síti právě skrz mařiče energie v kombinaci s dieselovými generátory. Očekávám ale, že značná část z nich do provozu nikdy nevejde, protože smlouvy se po přijetí novely pouze upraví na baterie jako je tomu v jiných evropských zemích,“ napsal Adam Kováč, manažer flexibility ve společnosti TEDOM.

Zdroj